sobota 22. října 2011

Pizza


(http://www.labuznik.com/recipe.php?ID=17054)

Ingredience:
Na dvě 30cm velké pizzy:
  • 1 lžíce supr jemného cukru
  • 2 lžičky sušených kvasnic, nebo 15g čerstvých
  • 170ml vlažné vody tělesné teploty (37–43°C)
  • 450g nebělené pšeničné mouky na Pizzu (italská OO), nebo hladké pšeničné mouky
  • 1/2 lžičky jemné mořské soli
  • 3 lžíce panenského olivového oleje
  • kukuřičná krupice

Postup:

Vložit cukr a kvasnice do misky, vmíchat tam 5 1/2 lžíce vlažné vody a nechat na teplém místě bez průvanu vzejít. Jestli však kvasnice nebublají za 5min. tak začít znovu.

Smíchat mouku a sůl v míse, nebo v robotě s nádstavcem plastických nožů a přidat olej, zbytek vody a vzejité kvasnice. Míchat, až se těsto volně váže do hrudek. Přendat na tochu pomoučený vál a hníst těsto po 8min. Přidat pár kapek vody, nebo trochu mouky je-li zapotřeby, až vznikne měkké těsto, které se nelepí a je suché na dotek.

Olejem vymazat velkou mísu a vložit do ni těsto, ze kterého jsme vytvořili kouli. Několkrát těsto otočit tak, aby se olejem omastilo. Na povrchu těsta ostrým nožíkem nakrojit mělký kříž. Přikrýt mísu utěrkou a vše vložit do velkého plastického sáčku. Nechat na vlahém místě po 1 – 1 1/2hodiny nakynout, nebo do dvojitého objemu (Těsto se může vložit do chladničky a nechat pomalinku kynout asi po 8 hodin, tedy do druhého dne). Zbouchnout těsto pěstí dolů do původního objemu a rozdělit ho na dvě části (v tomto bodě se může těsto uschovat po 4 hodiny v chladničce, nebo se může zmrazit. V tom připadě se musí přivéct na pokojovou teplotu, před upotřebením.)

Pracovat s jednou částí. Vytlačit těsto od středu ven pomocí zavřené pěsti a zploštit těsto do kruhu. Stále pracovat od středu ven. Kruhová placka má být 30cm velká a její okraje mají být trochu vyvýšené (ale považujete-li to za složité, můžete placku vyválet pomocí válečku). Těsto na pizzu je nyní připraveno k použití dle receptu na různé náplně. Pizza se potře na povrchu olejem a na to se klade nápň. Rychle se položí na lehce poprášený plech kukuřičnou krupicí, který se nechá v horké troubě rozehřát. Peče se na nejspodnější možné mřížce v rozežhavené troubě.

TIP: Máte-li dřevěnou lopatu na pizza a pizza kámen, tak připravenou a ozdobenou pizzu položit na lopatu posypanou kukuřičnou krupicí a nechat ji sklouznout na rozehřátý pizza kámen. Pochopitelně nejlepší pizza je z pece. Italští kuchaři se svojí zručností nasypou mouku na vál a doprostřed nalijí tekutinu. Postupně do ni zapracovávají mouku. vyhnětené těsto roztahují tak, že placku hází do vzduchu nad hlavu a chytají ji na pěst. To opakují tak dlouho, až mají placku chtěné velikosti.

Koláč z listového těsta s jablky a tvarohem

(http://ekucharka.net/kolac-z-listoveho-testa-s-jablky-a-tvarohem)

Ingredience:
těsto:
  • 80 dkg listového těsta (2 balíčky)

jablečná náplň:
  • 3/4 kg nastrouhaných jablek
  • 1 vanilkový pudinkový prášek
  • 1 vanilkový cukr
  • cukr krystal podle chuti

tvarohová náplň:
  • 75 dkg polotučného měkkého tvarohu ve vaničce
  • 5 vajec
  • 1 vanilkový cukr
  • cukr krystal podle chuti
  • 1 vanilkový pudinkový prášek

  • mouka na podsypávání těsta
  • vysoký plech 30 x 40 cm

Postup:
Balíček listového těsta si rozválíme na velikost plechu a zvedneme okraje. Na plech si URČITĚ  !!! dejte pečící papír. (někdy totiž šťáva z jablek vyteče a potom je lepší když zateče pod papír než pod těsto).
Na těsto rozprostřeme zamíchanou jablečnou náplň a na ní nalijeme rozmíchanou tvarohovou náplň.
Vyválíme si druhé těsto, klidně si ho změříme a přeneseme na koláč. Pečeme v předehřáté troubě na 170 stupňů asi 25 až 30 minut.
Nelekejte se koláč hodně vyběhne, ale po zchladnutí bude tak akorát.
Krájíme samozřejmě vychladlé.

Halušky s bryndzou a slaninou pravé slovenské

(http://recepty.vareni.cz/prave-slovenske-halusky-s-bryndzou-a-slaninou/ a http://dolcevita.blog.cz/0902/halusky-s-brynzou)

Ingredience:
  • 300 g anglická slanina
  • 1 lžička soli
  • 7 ks brambory (střední)
  • 1,5 hrnku polohrubé mouky

Nakonec:
200 g bryndza
200 g zakysaná smetana (stačí lžíce)

Postup:
Brambory oloupeme a na jemném struhadle postrouháme do mísy. Bramborovému těstu rozhodně pomůžou škrobovité brambory z loňské úrody. Z nastrouhaných brambor slijeme vodu do hrnku. Necháme ji chvilku odstát a dáme šanci škrobu, aby se usadil na dně. Po pár minutách vodu slijeme, ale usazený škrob vrátíme zpět k nastrouhaným bramborám. Škrob nám směs na halušky pěkně spojí. Podle rady zkušenějších není potřeba v této fázi solit, protože samotná brynza je slaná dost. Přidáme směs hladké a hrubé mouky. Kolik? To je otázkou citu. Respektujte zásadu, že brambor by mělo být víc a mouky méně. Vzniknout musí bramborová směs, která není ani tuhá ani řídká.
Při vaření se halušky mají jen malounko rozvařit a na povrchu osliznout, ale zase ne moc :-) Správně uvařená haluška musí při skusu pěkně pružit. Bramborovou směs nenecháváme dlouho stát, protože stáním rychle řídne. Dáme vařit velký hrnec s vodou, do kterého halušky zaváříme. Když voda vře, mírně ji osolíme a halušky do vroucí vody propasírujeme přes síto na halušky.
Průměr oka v sítu je cca 1 cm. Zamícháme je, aby se nepřilepily na dno hrnce. Když vyplavou na hladinu, jsou vařeny. Zkusila jsem si z části bramborového těsta druhý způsob, kdy těsto přímo z dřevěného lopára (prkénka) ukrajujeme lžící a sázíme přímo do vroucí vody. Prkénko i lžíci namočte do horké vody, půjde vám to hned lépe. Kousky jsou větší, proto je vaříme o chvilku déle. I tady platí zásada, že když halušky vyplavou na hladinu, musíme je vyndat z vody ven.(Ještě připomenu, že uvařené halušky v žádném případě neoplachujeme pod studenou vodou.)
Než se halušky uvaří, rozdrobíme do mísy brynzu a promícháme ji se lžící smetany. Znalci doporučují přidat i lžíci "haluškovice", což je voda, ve které se halušky vařily. Slaninu nakrájíme na jemno a pěkně ji na pánvi vypečeme, aby byla křupavá. Když zavoní dobrá slanina, jen stěží si na halušky neuděláte chuť. V této fázi jsme už ve finále a bude se nosit na stůl.
Halušky rychle scedíme nebo vybereme děrovanou lžící z vody ven. Stará rada praví, že dobré halušky mají být třemi mastmi mazané. Poprvé máslem, kterého přidáme plátek do právě uvařených a scezených halušek. Podruhé brynzou, kterou rozředíme dobrou tučnou smetanou. Potřetí slaninou, kterou mísu s haluškami dekorujeme a která tak lahodně voní, až se sliny sbíhají.
Horké halušky promícháme s brynzou, posypeme vypečenou slaninou a bleskem podáváme.

Kynuté těsto

Ingredience:
instantní droždí
3 žloutky (určitě bez bílků)
60g cukru
500g hladké mouky
250ml mléka
2dcl oleje
1/2 lžičky soli

Postup:

Ušleháme žloutky do pěny a přidáme cukr, naředíme mlékem a zasypeme osolenou mouku promíchanou s instantním droždím, postupně přidáváme olej. Vznikne příjmé vláčné těsto.
Poté pečeme na 150°C.
Až opět vyzkouším, poopravím postup... Avšak pamatuju si výborný výsledek.

Hloh obecný

(také hloh dvousemenný, či hloh ostrotrnný - Cratageus oxyacantha L.) je vytrvalý strom nebo košatý dvoudomý keř, dorůstající výšky 5 a více metrů. Větve jsou trnité. Stopkaté listy jsou tří až sedmilaločné (podle druhu), na okrajích jemně pilovité, sytě zelené. Bílé nebo lehce narůžovělé květy tvoří bohatá květenství formou chocholíků, značně zapáchají. Kvete v květnu a červnu. Kulovité plody o velikosti cca 1 cm jsou granátově červené malvice - hložinky, obsahující dvě jednosemenné pecičky.

Hloh je hojně rozšířený keř lesů a remízků. Je součástí příkopů a strání jako plevelný keř. Se stromovitou formou se můžeme setkat v parcích, kde se vysazuje a pěstuje.

Jako obecně fungující čaj proti všem srdečním potížím, zejména ale při srdečních neurózách, platí čaj z hlohu. Jednak podporuje krevní oběh a jednak tím zlepšuje zásobování srdce kyslíkem. Návod je jednoduchý.

Jedna čajová lžička květu hlohu se přelije šálkem vařící vody a nechá 5 minut pod pokličkou vyluhovat. Pije se 3 až 4krát denně a doporučuje se vypít dva šálky před spaním. Může se osladit, ale pouze medem, nikoli cukrem.

Čaj z hlohu také velice příznivě ovlivňuje stavy, kdy "se srdce svírá" nejprve strachem a pak obavami ze srdeční příhody. Jedna čajová lžička květů hlohu se přelije šálkem vařící vody a nechá se 5 minut přikryté stát. Přecedí a pije se vždy jeden šálek před jídlem a před spaním.

Na vysoký krevní tlak je dobrá jednoduchá tinktura z hlohu: Deset gramů květů hlohu se naloží do 100 ml lihu 60% a nechá se 2 týdny stát. Pak se přecedí, květy se vylisují a tekutina se pečlivě přefiltruje přes papírový filtr. Skladuje se v malé lahvi a užívá 20 až 40 kapek vždy před obědem a večeří, případně i před spaním.

Velice se doporučuje také užívat nálev z hlohu podle výše uvedeného receptu 3krát denně, mezi jídly nebo před jídlem při klimakterických potížích
Drogou je nejčastěji květ (Flos crataegi), méně často list (Folium crataegi) nebo i hložinky (Fructus crataegi).

Účinné látky jsou u květů, listů i plodů v podstatě stejné.

Obsahuje flavonoidy (hlohové barevné látky 0,8 až 1,6 %: flavonový glykosid hyperosid a vitexin-ramnosid, aglykony kvercetin a vitexin a další látky působící na srdce ), triterpenické kyseliny (kyselina krategolová, kyselina ursolová a kyselina oleanolová), koronární a oběhově účinné aminopuriny (denin, adenzid, gvanin), aminy (acetylcholin, trimetylamin, kolamin), katechinové třísloviny (epikatechiny), antokyany (červené barvivo), kyselina askorbová, skupina vitaminů B (hlavně vitamín B1), saponiny, třísloviny a pektiny.

Stejné obsahové látky má hloh jednosemenný (Crataegus monogyna).

V květnu se sbírá květ nebo květ s listem. Suší se rychle, ale ve stínu. Plody se sbírají v září a říjnu.

Suší se rychle, ale ve stínu. Pokud je květ nesprávně sušen, snadno hnědne. Jestliže málo prosušíme, má květ i plod tendenci plesnivět.

Nejvhodnější lékovou formou je tinktura z květů, dávkovaná v léčbě 3krát denně, po 30 až 50 kapkách, a v prevenci dvakrát denně, kolem 15 kapek.

Může se podávat i nálev, macerát a bylinný hlohový balzám. Obvyklou dávkou čaje jsou 3 šálky denně. Jednotlivou dávku plodů představují asi 2 g.

Droga rozšiřuje věnčité tepny, a tím působí i proti angíně pectoris a má všeobecně příznivý vliv na práci srdce a na zlepšení krevního oběhu. Působí také protiskleroticky, snižuje krevní tlak a současně mírně uklidňuje.

Hloh je vhodným léčivem zejména pro starší lidi. Jeho podávání má také vliv při otocích jak srdečního, tak i ledvinového původu. Zklidňuje srdeční neurózu, tlumí i harmonizuje srdeční arytmie. Léčí i některé typy závratí. Je vhodné jej použít při léčbě následků po infarktu myokardu a v prevenci ischemické choroby srdeční. V některých případech až nečekaně důrazně tlumí klimakterické potíže.

Droga je velmi vhodná pro geriatrické použití. Její síla se násobí s účinkem náprstníku a digitalisových přípravků při společném užívání, ovšem zde je třeba zvýšené opatrnosti. Lihový roztok se vstřebává naprosto hladce, vodní výluhy mají vstřebatelnost a tím i účinnost poněkud menší.

Při dodržování terapeutických dávek nebyly zjištěny žádné vážnější nežádoucí účinky a nejsou ani známy žádné kontraindikace. Podáváním hlohu hned po prvních srdečních potížích se rozhodně oddálí vážnější potíže se srdcem nebo se někdy dokonce odstraní. Hloh můžeme kombinovat do směsí a můžeme jej dokonce podávat i dlouhodobě.

Ale vzhledem k tomu, že je to silně působící bylina, doporučuje se užívat pouze na doporučení lékaře. Při současném užívání drogy s kardiotoniky dochází k nežádoucím kumulativním účinkům.

Osvědčená je směs, připravená z 50% hlohové tinktury, 30% kaštanové tinktury a 20% tinktury z jinanu dvoulaločného. Dávkujeme obvykle 4krát denně, od 20 do 35 kapek. Léčivo harmonizuje srdeční chod, zlepšuje kvalitu a pružnost cévních stěn a zlepšuje prokrvení periférie.

Mírně snižuje krevní tlak. Působí positivně na srdeční činnost. Rozšiřují věnčité tepny, a tak zlepšují průtok krve. Pomáhá při bodavých bolestech v boku, při kolikách a průjmech. Léčí močové kameny pomáhá při silné menstruaci.

Snižuje hladinu cholesterolu.

Používá se ve formě čaje. Lidově se používá při klimakterických potížích a migréně. Plody se používají v sedativních čajovinách. Extrakty z rostlin ve formě tablet se používají u mírných forem srdeční nedostatečnosti, u chronických forem bradykardiálních arytmií a dalších forem u stařeckého srdce.

Hloh je v homeopatii známý jednak pro svůj účinek a jednak proto, že se užívají jak homeopatické prostředky z květů, tak z květů s listem, ale i z čerstvých zralých plodů. Všechny se zpracovávají podle §2 s použitím lihu 80% u plodů a lihu 90% u květu. Základní tinktury se označují D1 a ředí se dále lihem 30% až do potence D8 u květů a D7 u plodů. Obecně se užívá v potenci D3 a D4 při dávkování 3krát denně 6 kapek, po jídle. Užívání může být dlouhodobé. Nejlepší ovšem je stanovit užívání individuálně.

Použití má obrovský rozsah od všech problémů srdečních až po klimakterium. Většina aplikací je stejná jako v alopatii, hloh ovšem kromě toho zajišťuje například nástup reakce na srdeční glykosidy. Infekcí poškozený myokard reaguje na hloh mnohem lépe než na náprstníkové glykosidy. *

Jmelí bílé

Jmelí bílé je poloparazitický keřík. Vždy zelené listy jsou kožovité a žlutozelené. Na hostiteli vytváří kulovitou korunu v průměru i přes půl metru. Jde o rostlinu dvoudomou, takže samčí a samičí květy rostou na různých jedincích. Kožovité listy jsou kopisťovité, celokrajné. Květy jsou zelenavé, nevýrazné. Plody bobulky jsou bílé jakoby sklovité, uvnitř slizovité a lepkavé. Lepkavá semena roznášejí ptáci zobáky nebo nestrávená trusem. Jeho rozmnožování je možné pouze takto, neboť semena nevzejdou ani ve vodě ani v zemi.

Jmelí je velmi hojná rostlina, někdy až endemicky napadající lesní společenstva, zejména v řídkých porostech, jako jsou například parky. Současná botanika rozlišuje jmen bílé neboli listnáčové a jmelí jehličnanové (Viscum laxum Boiss. et Reuter), ale pro farmaceutické využívání se zatím jmelí nijak nerozlišuje.

Jmelí je prastará léčivá a čarodějná rostlina, opředená tajuplností. U druidů (keltští kněží) bylo posvátnou rostlinou, všelékem, který odháněl každé zlo. Kněží je odřezávali zlatými noži a křiváky za slavného ceremoniálu.
Staří bylináři je používali jako vynikající a bezpečně působící prostředek proti padoucnici (epilepsii). Doporučuje se používat jmelí při chronických křečích a hysterických záchvatech.
Velice dobře rovněž působí výtažek ze jmelí, který se vyrábí následujícím způsobem: Do 1 litru vínovice s obsahem 60 až 70% alkoholu přidáme 200 g rozmělněného listu jmelí a při teplotě 25 až 30°C a občasného protřepání tekutinu 14 dní skladujeme. Pak tekutinu přefiltrujeme a uložíme na chladnější místo. Užívá se denně 15 až 20 kapek do vody podle potřeby.
Jmelí velmi dobře ovlivňuje funkci všech žláz, proto je výborným prostředkem na povzbuzení látkové výměny. Jeho vliv na slinivku břišní je tak dobrý, že po dlouhodobé čajové kúře ztrácí cukrovka příčinu svého vzniku. Právě lidé, kteří trpí chronickým onemocněním výměny látkové (metabolismu), by měli zkusit pravidelné pití čaje z jmelí po dobu půl roku. Jmelí výborně zabírá, není-li v pořádku funkce hormonů. V tom případě je třeba pít denně nejméně dva šálky, ráno a večer.
Jmelí je také vynikajícím léčivem proti zvápenatění cév. Vysoce se cení a doporučuje při mrtvici, která by vůbec nenastala, kdyby se dříve pil pravidelně čaj ze jmelí. Když však již někdo mrtvici dostal, pak ať pije denně po dobu šesti týdnů tři šálky, tři týdny dva šálky a dva týdny jeden šálek čaje ze jmelí, a to následovně: první šálek z polovice před a po snídani, druhý před a po obědě a třetí před a po večeři.
Čaj ze jmelí se používá také jako prostředek na zastavení krvácení. Jestliže vychladlý čaj vtáhneme nosem, zastaví se krvácení z nosu, čaj vnitřně použitý působí proti krvácení plic, krvácení střev při tyfu a úplavici.
Jmelí je výrazným prostředkem pro srdce a krevní oběh. Má rovněž účinné látky, které normalizují hospodaření celého těla, a proto způsobuje i na pohled nepochopitelné, tj. že vysoký tlak se snižuje a nízký tlak se zvyšuje. Tím utiší nepokojné srdce a činnost srdeční se posilní. Zmizí také všechny průvodní znaky nenormálního krevního tlaku, jako návaly krve do hlavy, pocity závratě, hučení v uších a poruchy zraku. Jmelí zároveň účinkuje proti všem chorobám srdce, a proto se může oprávněně tvrdit, že je nepostradatelným pomocníkem při všech poruchách srdce a krevního oběhu. Bylo by potřebné jednou v roce absolvovat šestitýdenní kúru s čajem ze jmelí. Pijí se v údobí tří týdnů denně tři šálky, další dva týdny denně dva šálky a poslední týden jeden šálek denně. Během těchto šesti týdnů se krevní tlak a krevní oběh zotavují. Bylo by také vhodné pít po celý rok ráno jeden šálek jmelí, aby se tento dobrý stav udržel.
I ženy by měly jmelí užívat. Znormalizovaný krevní oběh utiší poruchy dělohy a menstruace, především silné měsíční krvácení, jakož i krvácení u šestinedělky. Při těžkostech klimaktéria provázených bušením a zrychlováním tepu srdce, návaly, pocity strachu a poruchami dýchání, měl by se pít čaj ze jmelí více roků. Těžkosti se zcela ztratí a už nemáme pocit, že jsme v přechodu. Čerstvá šťáva ze jmelí může vyléčit i neplodnost ženy.

Jmelí je třeba dobře umýt a ještě z čerstvého získáme šťávu na odstředivce. Užíváme pak 25 kapek ve vodě nalačno, půl hodiny před snídaní a stejně tak večer před spaním. Kapky ze jmelí je možné dostat v lékárně. Droga snižuje krevní tlak, působí močopudně, proti bolestem hlavy, závratím, jako antisklerotikum, reguluje vylučování žluči a funkce slinivky břišní, odstraňuje návaly krve do hlavy, osvědčilo se proti senné rýmě, tlumí nádorové bujení. V poslední době medicína používá jmelí preventivně za účelem předcházení rakovině.
Teplé koupele nebo obklady v nálevu jmelí aplikujeme při křečových žilách a bércových vředech.
Čaj ze jmelí se připravuje pouze ve studeném stavu. Jednu vrchovatou čajovou lžičku dáme na noc do 1/4 litru studené vody, ráno se jen ohřeje a scedí. Je-li třeba na den větší množství, musí se přechovávat v termosce, která je vypláchnutá vřelou vodou, nebo čaj před použitím vždy ohřát ve vodní lázni. Je-li na den potřeba většího množství čaje, uchováme ho přes den teplý v termosce. Pije se lehce ohřátý po doušcích v množství až 3 šálky denně proti dušnosti, při vysokém krevním tlaku nebo nízkém tlaku, proti hučení v uších (většinou příznak vyššího krevního tlaku).
Macerát se připravuje vyluhováním jmelí po dobu asi 8 hodin. Jednotlivé dávky by neměly přesáhnout 1 gram, denní dávka je 5 gramů. Tinktura: V lékárně je možno koupit kapky ze jmelí hotové. Jeden díl listů a větviček jmelí bílého zalijeme devíti díly alkoholu (lihu). Užívá se 2x denně po 20 až 30 kapkách.
Čerstvá šťáva - čerstvé listy a větvičky se umyjí a ještě ve vlhkém stavu se z nich za pomoci odstředivky získá šťáva.
Vazelína - čerstvé bílé bobulky jmelí se smísí se sádlem na vazelínu. Použijí se jen zevně při omrzlinách.
Prášek ze jmelí (viscotoxin) bílého se užívá 3x denně 1 g před jídlem.
Ještě v nedávné minulosti se běžně sbíral list i s větvičkami. Současný výzkum však ukázal, že největší hodnoty jsou skryty v listech, zatímco účinnost větviček je problematická. Proto se stále více využívá pouze list (Folium et stipites visci albi).
Za nejkvalitnější jmelí se považuje jmelí jabloňové, dále hlohové, ale místy také jmelí dubové a borovicové. Poměrně vysokou toxicitu má jmelí topolové, které je lépe nepoužívat.
Droga by neměla být znehodnocována plody, jež jsou rovněž toxické. Nejhodnotnější drogu z hlediska účinku na krevní tlak poskytuje sběr březnový, a potom listopadový a prosincový. Dobrou účinnost naopak nemá jmelí, sbírané v lednu a zejména v srpnu. Pro použití jmelí v jiných indikacích nejsou nároky na dobu sběru tak přísné a povolen je v zásadě celoroční sběr.
Droga obsahuje cholin, acetylcholin, histamin, pryskyřice, jejichž složkou je například účinný viscotoxin, organické kyseliny, flavonoidy, triterpeny, aminokyseliny, fenylové sloučeniny, pryskyřice a řadu dalších látek.
Při sběru jmelí doporučujeme dbát na to, aby nedošlo k záměně s ochmetem lékařským (Loranthus europaeus L.), který je mírně jedovatý a jehož léčivé účinky jsou sporné. Ochmet má žluté listy a žlutý květ a je opadavý, takže při zimním sběru nemůže dojít k záměně. Roste pouze na dubech a u nás se vyskytuje zejména v oblasti Certoryje, poblíž Strážnice na předhůří Bílých Karpat.
Sbírají se listy a slabé větévky, pouze od začátku října do polovice prosince a v měsících březnu a dubnu. V ostatních měsících jmelí léčivé účinky nemá. Suší se nadrobno posekané. Nejsilnější léčivé účinky mají rostliny rostoucí na dubech a topolech. Použít můžeme však i ty, co rostou na jedlích, borovicích a na ovocných stromech. Ještě jedno upozornění ke sběru: v březnu a dubnu nemá jmelí bobulky - ptáci je v zimě sezobali. Proto máme při sběru listů a větviček méně práce, neboť není třeba obírat lepkavé bobulky, které jsou v podzimních a zimních měsících ještě na větvích.
Pokud jmelí kupujeme na vánočním trhu, dáme pozor, aby větvičky byly pružné, listy masité. Bílé bobulky vždy odstraníme, jsou jedovaté. Jmelí, tj. listy a větvičky, nejsou vůbec jedovaté, jen jejich bobulky jsou při vnitřním použití jedovaté.
Droga prokazatelně snižuje krevní tlak a působí močopudně, tlumí některé bolesti hlavy, závratě a působí antiskleroticky. Zastavuje krvácení a působí rovněž jako kardiosedativum. Odstraňuje pocit návalů krve do hlavy, zejména v klimakteriu. Reguluje vylučování žluči do střev a ovlivňuje činnost slinivky.
Jmelí se také vyznačuje jistou protirevmatickou aktivitou, potlačuje chorobně zvýšenou činnost štítné žlázy a pomáhá i při léčbě některých projevů senné rýmy. V těchto případech kombinujeme pitnou léčebnou kúru s výplachy nosu mírně osoleným macerátem nebo šňupeme prášek ze jmelí.
Při křečových žilách a bércových vředech lze doporučit omývání, případně koupele nohou. Jmelí rovněž prospívá při léčbě nočního pomočování dospělých a bílého výtoku. Jmelí je též proslulé i kancerostatickou aktivitou. Vyrábí se z něj například i protirakovinný homeopatický lék Iscador.
Protože některé účinné látky, získávané ze jmelí, jsou termolabilní, nejčastěji podáváme prášek z jemně mleté drogy, v jednotlivých dávkách nepřevyšujících 1 g. Maximální denní dávka činí 5 g, ale obvykle vystačíme s daleko menším množstvím. Jinou vhodnou formou je macerát, podávaný 2krát, v těžších případech 3krát denně. Doba studené macerace musí být nejméně 4 hodiny. Nejvhodnější lékovou formou je bezesporu tinktura, připravená z čerstvých rozmělněných listů. Podává se od 20 do 40 kapek na jednotlivou dávku, a to 2krát až 3krát denně.
U oběhových indikací se droga podává samostatně, jinak ji ale můžeme zařazovat do směsí. Protože drogu řadíme mezi prudčeji působící, musí se uvedené dávky přesně dodržovat. Při předávkování se mohou vyskytnout nejdříve paradoxní reakce a pak i příznaky mírné otravy. Dochází k zánětu střev a žaludku. K léčení zpravidla stačí přerušit užívání.
Často tradovaným názorem je, že jednorázové podání jmelí může snížit krevní tlak. Podle naší zkušenosti může tlak poklesnout nejdříve po týdnu léčby. Drogu však doporučujeme aplikovat obvykle formou šestitýdenní léčebné kúry. Vyžaduje-li léčba pokračování, zařadíme týdenní přestávku a pak můžeme v léčbě pokračovat. Na základě vlastních zkušeností dáváme přednost kombinaci jmelí s meduňkou a květem hlohu.

Jmelí je velice oblíbený homeopatický prostředek nejen pro mimořádnou účinnost, ale také pro svou dostupnost a snadné zpracování. Kromě toho se zde cení i snadné a méně pracné podávání než u úpravy čajové nebo jiné.
Surovinou je list, trhaný nejlépe v prosinci kolem deváté hodiny ranní. Je-li to možné, používá se jmelí jehličnanové, vůbec nejlepší je borovicové. List se zpracovává podle §2 lihem 90%. Základní esence DO se pak dále ředí lihem 40% až do potence D12. Užívají se potence D2, D4, D6, D8, D10 a D12, samozřejmě s individuálním dávkováním. Obecné dávkování je 3krát denně 6 kapek, před jídlem.
Aplikace je velmi široká, v podstatě stejná jako v alopatii, ale navíc se dá účinek různými potencemi jemně odstupňovat. *

Vosí hnízda

Ingredience (32 kusů):


  • 160 g mletých piškotů 
  • 150 g moučkového cukru
  • bílek z 1 vejce
  • 3 lžíce rumu
  • 80 g másla
  • lžíce kakaa
  • piškoty


Krém:

  • 1 žloutek
  • 1 lžíce rumu
  • 1 vanilkový cukr
  • 90 g másla


Příprava:

Spojit první 4 suroviny a nakonec přidat zbylé dvě. Hmotu rozdělit na části a tyto tlačit do formičky. Zespod vařečkou vždy udělat důlek ten naplnit krémem a zespod zalepit celým piškotem.
Příprava krému: Utřít máslo s cukrem nejlépe na šlehači do pěny, přidat žloutek a nakonec po kapkách rum.

Rebarborový koláč

(http://www.recepty.cz/recept/rebarborovy-kolac-4639)

Ingredience:


  • 120 g másla
  • 125 g práškového cukru
  • 4 vejce
  • 150 g polohrubé mouky
  • 1/2 balíčku prášku do pečiva
  • 75 g solamylu
  • skořice
  • 500 g rebarbory
  • 100 g práškového cukru na posypání
  • tuk a mouka na vysypání

Drobenka:

  • 50 g hrubé mouky
  • 50 g práškového cukru
  • 40 g másla


Příprava:

Máslo našleháme s cukrem a postupně přidáváme vejce (osobně našlehám zvlášť bílek a zvlášť žloutek, je to nadýchanější). Poté přimícháme mouku s práškem do pečiva, solamylem a skořicí.
Těsto dáme do vymazané a vysypané formy, poklademe kousky oloupané rebarbory, posypeme cukrem a drobenkou a upečeme při teplotě 150-170 °C.

Piškotový dort


(kuchařka Moučníky)

Ingredience:

  • 4 vejce
  • 6 lžic vařící vody
  • 200 g práškového cukru
  • 200 g hrubé mouky


Příprava:

Žloutky šleháme s vařicí vodou a cukrem (polovina množství) asi 15min. Potom přidáme hrubou mouku a z bílků ušlehaný tuhý sníh (s druhou polovinou cukru). Všechno lehce promícháme a nalejeme do formy potřené máslem.
Těsto pečeme ve vyhřáté troubě na cca 180°C, po 5min snížíme na 150°C dokud není upečené, tzn. asi 45min.

Piškot mňam

(http://www.mimibazar.cz/recept.php?id=12308)

Ingredience:

  • 5 vajec
  • 200 g cukru
  • 300 g polohrubé mouky
  • 10 lžic horké vody


Příprava:

Takže oddělíme bílky od žloutků a žloutky šleháme s cukrem, po chvilce přidáme vodu a šleháme do hustší pěny (dost to nabude). Z bílků ušleháme tuhý sníh a malou část opatrně vmícháme do pěny. Postupně přidáváme mouku, vždy opatrně vmícháme. Nakonec zlehka přimícháme zbytek sněhu.
Pečeme v mírné troubě. Pokud chcete kakaový korpus, jen se část mouky nahradí stejným množstvím kakaa.
Je to fakt velice snadné a úspěch zaručen.

Vaječný koňak

Ingredience:

  • 6 celých vajec
  • 6 lžíc mletého cukru
  • 1 slazené mléko SALKO
  • 1 neslazené mléko TATRA
  • 1 vanilkový cukr
  • 1/2l rumu

Postup:
Vše důkladně promícháme (rozmixujeme) a je hotovo. Výsledkem jsou 3 (1/2l) láhve koňaku.

Bylinkové máslo obohacené

(www.varimezdrave.cz)

Ingredience:


  • 170g kvalitního másla
  • 20 g panenského řepkového oleje
  • ½ kávové lžičky bazalky
  • ½ kávové lžičky oregana
  • ½ kávové lžičky saturejky
  • špetka mořské soli



Postup:

Jediná nevýhoda klasického másla oproti různým margarínům, propagovaným v reklamách, je poněkud horší roztíratelnost po vyndání z ledničky. Ale ta se dá lehce ovlivnit přidáním zdraví prospěšných kvalitních tuků, jejich přímým zašleháním do másla. Máslo tak nejen obohatíme o cenné nenasycené mastné kyseliny, ale docílíme i výborné roztíratelnosti za studena. Současným přidáním bylinek připravíme jemnou pomazánku, kterou můžeme chuťově bylinkami obměňovat dle vlastní fantazie.
Příprava obohaceného másla je jednoduchá, ale přesto má své zásady, které nemůžeme obejít.
Pro kvalitní emulgaci neboli rozptýlení panenského oleje do másla nesmí být máslo ani olej studené. Obě suroviny musí mít stejnou pokojovou teplotu.
Pouze dobře změklé máslo a vytemperovaný panenský olej nám půjdou spojit a ušlehat do požadované konzistence. Procentuální přídavek oleje můžeme volit dle své vlastní chutě, ale pro snadnou roztíratelnost již dostačuje 10–15% oleje na váhu másla. Chceme-li mít však máslo ještě zdravější, můžeme přidat i víc. Ale maximálně 25%. Pak už je konzistence řidší.
Do másla po zašlehání oleje přidáme sušené bylinky a špetku soli. Hotové obohacené máslo mažeme na kváskový chléb, který můžeme obložit ředkvičkami nebo plátky rajčat. Je to chutná a zdravá svačina.

Kynuté borůvkové koláče s krásně měkkým těstem

(http://www.mimibazar.cz/recept.php?id=21920)

Ingredience:

Těsto:
  • 500 g hladké mouky
  • 250 ml mléka
  • 35 g droždí (necelá kostička)
  • 115 g rozpuštěného másla
  • 2 žloutky
  • 75 g cukru
  • malá lžička soli
  • citronová kůra
  • vanilkový cukr
  • žloutek na potření


Náplň:
  • cca 1 litr borůvek smíchaných s cukrem
  • Drobenka a Nakonec po upečení = rum a máslo


Příprava:
Klasicky zaděláme kvásek (droždí, vlažné mléko, cukr) poté ho smícháme s ostatními surovinami.Propracujeme těsto na hladké a vláčné, NENECHÁME KYNOUT a rovnou s ním pracujeme, pomocí hladké mouky si vytvoříme z těsta 5 bochánků, na plechu vytvarujeme z každého ne příliš silný koláč o průměru cca15 - 20 cm a okraje potřeme žloutkem. Posázíme borůvkami (viz. foto) a přidáme ještě drobenku. Koláče necháme tak 15 min odpočinout a poté pečeme zhruba 30 min na 170 stupňů.
PO VYJMUTÍ Z TROUBY JEŠTĚ HORKÉ KOLÁČE POKAPEME ROZEHŘÁTÝM MÁSLEM A  NAKONEC RUMEM !
Koláče nádherně voní a jsou měkké i další den.

Jablečný koláč z listového těsta

Ingredience:
  • 500g listového těsta
  • 7 jablek
  • 2 lžíce hladké mouky
  • 180g hnědého cukru
  • 1 lžíce skořice mleté
  • 5 hřebíčků
  • 2 lžíce másla
  • 1 vejce
  • sůl


Příprava:

Těsto rozdělte na dvě části, jednu trochu větší. Větší část těsta vyválejte do kruhu o tloušťce
3mm. Formu na koláč o průměru asi 22cm vyložte těstem. Jablka nakrájejte na tenké plátky.
Ve velké mise smíchejte mouku, hnědý cukr, skořici, hřebíček utlučený v hmoždíři a sůl. Jablka
obalte v této směsi. Formu naplňte směsí jablek. Navrch naklaďte máslo. Okraje korpusu
potřete vajíčkem. Zbývající těsto rozválejte stejným způsobem. Těsto nařízněte a položte
navrch koláče a jeho kraje zahněte. Vršek koláče potřete vejcem. Pečte v předehřáté troubě na
190°C dozlatova asi 45min.

Italský domácí chléb



(Penzion pod přehradou)


Ingredience:
  • 1 kg hladké mouky
  • 1 kostka droždí (42g)
  • 1 polévková lžíce soli
  • 0,5-0,75 litru vody


Postup:
Po promísení vložíme na plech a necháme vykynout. Před vložením do trouby potřeme směsí olivového oleje, provensálského koření a česneku. Pečeme při teplotě 185° cca 27 minut a po upečení znovu potřeme touto směsí. Nakrájíme na kostky a podáváme s olivovým olejem a směsí drceného pepře.

Bylinkové máslo

Ingredience:

  • 150g másla
  • hrst jemně sekaných bylinek dle chuti (petrželka, bazalka, oregano, majoránka, celerová nať, pažitka, tymián, libeček, šalvěj, saturejka, kopr, levandule, meduňka, máta, pepř, červená a pálivá paprika, chilli, kmín)
  • 2 stroužky česneku
  • sůl
  • chléb
  • (dále lze přidat pro obměnu: tavený nebo strouhaný sýr, strouhaný křen, česnek, cibule, vařené vejce, citronová šťáva)


Příprava:

Máslo necháme chvíli změknout, aby se s ním lépe pracovalo. Vmícháme do něj hrst jemně nasekaných bylinek, drcený stroužek česneku a podle chuti osolíme. Máslo natlačíme do formiček vybraného tvaru a ty dáme na půl hodiny do mrazáku anebo hotové máslo vytvarujeme nejlépe do válečku, zabalíme do alobalu a necháme ztuhnout v lednici. K hotovým pokrmům, jako jsou grilovaná masa, pak stačí ukrojit plátek při servírování. Pro použití jako pomazánku ho necháme ztuhnout v misce. Před upotřebením necháme naše bylinkové máslo minimálně 1 hodinu uležet, ještě lépe 1 den. Při klasickém skladování v lednici má téměř stejnou trvanlivost, jako máslo neochucené. Je možné ho také zmrazit pro pozdější použití, v mrazáku vydrží i několik měsíců téměř bez ztráty kvality.

Dýňová polévka

(http://www.tradicnirecepty.cz/bezlepkove-recepty/dynova-polevka/)


Ingredience:
  • 1 střední dýně hokkaidó (lze použít i naši českou) - cca 400g
  • 2 cibule
  • hrnek mléka - nebo smetana
  • kousek másla
  • kysaná smetana
  • 1 lžíce cukru
  • sůl
  • pepř
  • muškátový oříšek
  • voda
  • citron

Postup:

Kartáčkem očistíme dýni a nakrájíme na kostičky. Cibuli nakrájíme na hrubo a na másle necháme zesklovatět. Pak přidáme do hrnce dýni, osmahneme. Poté podlijeme vodou, přiklopíme pokličkou a necháme dusit, když dýně trochu změkne přidáme mléko nebo smetanu a uvaříme úplně do měkka. Přidáme lžíci cukru, sůl, pepř a špetku muškátového oříšku. Rozmixujeme ponorným mixérem a v případě, že je polévka příliš hustá zředíme vodou nebo mlékem (smetanou). Dochutíme šťávou z citronu a na talíři ozdobíme zakysanou smetanou, případně opraženými dýňovými semínky. Skvělé je zakousnout k polévce opečenou bílou bagetku. V luxusní záležitost se polévka promění, zakápneme-li ji na tálíři lanýžovým či dýňovým olejem.