Jmelí bílé je poloparazitický keřík. Vždy zelené listy jsou kožovité a žlutozelené. Na hostiteli vytváří kulovitou korunu v průměru i přes půl metru. Jde o rostlinu dvoudomou, takže samčí a samičí květy rostou na různých jedincích. Kožovité listy jsou kopisťovité, celokrajné. Květy jsou zelenavé, nevýrazné. Plody bobulky jsou bílé jakoby sklovité, uvnitř slizovité a lepkavé. Lepkavá semena roznášejí ptáci zobáky nebo nestrávená trusem. Jeho rozmnožování je možné pouze takto, neboť semena nevzejdou ani ve vodě ani v zemi.
Jmelí je velmi hojná rostlina, někdy až endemicky napadající lesní společenstva, zejména v řídkých porostech, jako jsou například parky. Současná botanika rozlišuje jmen bílé neboli listnáčové a jmelí jehličnanové (Viscum laxum Boiss. et Reuter), ale pro farmaceutické využívání se zatím jmelí nijak nerozlišuje.
Jmelí je prastará léčivá a čarodějná rostlina, opředená tajuplností. U druidů (keltští kněží) bylo posvátnou rostlinou, všelékem, který odháněl každé zlo. Kněží je odřezávali zlatými noži a křiváky za slavného ceremoniálu.
Staří bylináři je používali jako vynikající a bezpečně působící prostředek proti padoucnici (epilepsii). Doporučuje se používat jmelí při chronických křečích a hysterických záchvatech.
Velice dobře rovněž působí výtažek ze jmelí, který se vyrábí následujícím způsobem: Do 1 litru vínovice s obsahem 60 až 70% alkoholu přidáme 200 g rozmělněného listu jmelí a při teplotě 25 až 30°C a občasného protřepání tekutinu 14 dní skladujeme. Pak tekutinu přefiltrujeme a uložíme na chladnější místo. Užívá se denně 15 až 20 kapek do vody podle potřeby.
Jmelí velmi dobře ovlivňuje funkci všech žláz, proto je výborným prostředkem na povzbuzení látkové výměny. Jeho vliv na slinivku břišní je tak dobrý, že po dlouhodobé čajové kúře ztrácí cukrovka příčinu svého vzniku. Právě lidé, kteří trpí chronickým onemocněním výměny látkové (metabolismu), by měli zkusit pravidelné pití čaje z jmelí po dobu půl roku. Jmelí výborně zabírá, není-li v pořádku funkce hormonů. V tom případě je třeba pít denně nejméně dva šálky, ráno a večer.
Jmelí je také vynikajícím léčivem proti zvápenatění cév. Vysoce se cení a doporučuje při mrtvici, která by vůbec nenastala, kdyby se dříve pil pravidelně čaj ze jmelí. Když však již někdo mrtvici dostal, pak ať pije denně po dobu šesti týdnů tři šálky, tři týdny dva šálky a dva týdny jeden šálek čaje ze jmelí, a to následovně: první šálek z polovice před a po snídani, druhý před a po obědě a třetí před a po večeři.
Čaj ze jmelí se používá také jako prostředek na zastavení krvácení. Jestliže vychladlý čaj vtáhneme nosem, zastaví se krvácení z nosu, čaj vnitřně použitý působí proti krvácení plic, krvácení střev při tyfu a úplavici.
Jmelí je výrazným prostředkem pro srdce a krevní oběh. Má rovněž účinné látky, které normalizují hospodaření celého těla, a proto způsobuje i na pohled nepochopitelné, tj. že vysoký tlak se snižuje a nízký tlak se zvyšuje. Tím utiší nepokojné srdce a činnost srdeční se posilní. Zmizí také všechny průvodní znaky nenormálního krevního tlaku, jako návaly krve do hlavy, pocity závratě, hučení v uších a poruchy zraku. Jmelí zároveň účinkuje proti všem chorobám srdce, a proto se může oprávněně tvrdit, že je nepostradatelným pomocníkem při všech poruchách srdce a krevního oběhu. Bylo by potřebné jednou v roce absolvovat šestitýdenní kúru s čajem ze jmelí. Pijí se v údobí tří týdnů denně tři šálky, další dva týdny denně dva šálky a poslední týden jeden šálek denně. Během těchto šesti týdnů se krevní tlak a krevní oběh zotavují. Bylo by také vhodné pít po celý rok ráno jeden šálek jmelí, aby se tento dobrý stav udržel.
I ženy by měly jmelí užívat. Znormalizovaný krevní oběh utiší poruchy dělohy a menstruace, především silné měsíční krvácení, jakož i krvácení u šestinedělky. Při těžkostech klimaktéria provázených bušením a zrychlováním tepu srdce, návaly, pocity strachu a poruchami dýchání, měl by se pít čaj ze jmelí více roků. Těžkosti se zcela ztratí a už nemáme pocit, že jsme v přechodu. Čerstvá šťáva ze jmelí může vyléčit i neplodnost ženy.
Jmelí je třeba dobře umýt a ještě z čerstvého získáme šťávu na odstředivce. Užíváme pak 25 kapek ve vodě nalačno, půl hodiny před snídaní a stejně tak večer před spaním. Kapky ze jmelí je možné dostat v lékárně. Droga snižuje krevní tlak, působí močopudně, proti bolestem hlavy, závratím, jako antisklerotikum, reguluje vylučování žluči a funkce slinivky břišní, odstraňuje návaly krve do hlavy, osvědčilo se proti senné rýmě, tlumí nádorové bujení. V poslední době medicína používá jmelí preventivně za účelem předcházení rakovině.
Teplé koupele nebo obklady v nálevu jmelí aplikujeme při křečových žilách a bércových vředech.
Čaj ze jmelí se připravuje pouze ve studeném stavu. Jednu vrchovatou čajovou lžičku dáme na noc do 1/4 litru studené vody, ráno se jen ohřeje a scedí. Je-li třeba na den větší množství, musí se přechovávat v termosce, která je vypláchnutá vřelou vodou, nebo čaj před použitím vždy ohřát ve vodní lázni. Je-li na den potřeba většího množství čaje, uchováme ho přes den teplý v termosce. Pije se lehce ohřátý po doušcích v množství až 3 šálky denně proti dušnosti, při vysokém krevním tlaku nebo nízkém tlaku, proti hučení v uších (většinou příznak vyššího krevního tlaku).
Macerát se připravuje vyluhováním jmelí po dobu asi 8 hodin. Jednotlivé dávky by neměly přesáhnout 1 gram, denní dávka je 5 gramů. Tinktura: V lékárně je možno koupit kapky ze jmelí hotové. Jeden díl listů a větviček jmelí bílého zalijeme devíti díly alkoholu (lihu). Užívá se 2x denně po 20 až 30 kapkách.
Čerstvá šťáva - čerstvé listy a větvičky se umyjí a ještě ve vlhkém stavu se z nich za pomoci odstředivky získá šťáva.
Vazelína - čerstvé bílé bobulky jmelí se smísí se sádlem na vazelínu. Použijí se jen zevně při omrzlinách.
Prášek ze jmelí (viscotoxin) bílého se užívá 3x denně 1 g před jídlem.
Ještě v nedávné minulosti se běžně sbíral list i s větvičkami. Současný výzkum však ukázal, že největší hodnoty jsou skryty v listech, zatímco účinnost větviček je problematická. Proto se stále více využívá pouze list (Folium et stipites visci albi).
Za nejkvalitnější jmelí se považuje jmelí jabloňové, dále hlohové, ale místy také jmelí dubové a borovicové. Poměrně vysokou toxicitu má jmelí topolové, které je lépe nepoužívat.
Droga by neměla být znehodnocována plody, jež jsou rovněž toxické. Nejhodnotnější drogu z hlediska účinku na krevní tlak poskytuje sběr březnový, a potom listopadový a prosincový. Dobrou účinnost naopak nemá jmelí, sbírané v lednu a zejména v srpnu. Pro použití jmelí v jiných indikacích nejsou nároky na dobu sběru tak přísné a povolen je v zásadě celoroční sběr.
Droga obsahuje cholin, acetylcholin, histamin, pryskyřice, jejichž složkou je například účinný viscotoxin, organické kyseliny, flavonoidy, triterpeny, aminokyseliny, fenylové sloučeniny, pryskyřice a řadu dalších látek.
Při sběru jmelí doporučujeme dbát na to, aby nedošlo k záměně s ochmetem lékařským (Loranthus europaeus L.), který je mírně jedovatý a jehož léčivé účinky jsou sporné. Ochmet má žluté listy a žlutý květ a je opadavý, takže při zimním sběru nemůže dojít k záměně. Roste pouze na dubech a u nás se vyskytuje zejména v oblasti Certoryje, poblíž Strážnice na předhůří Bílých Karpat.
Sbírají se listy a slabé větévky, pouze od začátku října do polovice prosince a v měsících březnu a dubnu. V ostatních měsících jmelí léčivé účinky nemá. Suší se nadrobno posekané. Nejsilnější léčivé účinky mají rostliny rostoucí na dubech a topolech. Použít můžeme však i ty, co rostou na jedlích, borovicích a na ovocných stromech. Ještě jedno upozornění ke sběru: v březnu a dubnu nemá jmelí bobulky - ptáci je v zimě sezobali. Proto máme při sběru listů a větviček méně práce, neboť není třeba obírat lepkavé bobulky, které jsou v podzimních a zimních měsících ještě na větvích.
Pokud jmelí kupujeme na vánočním trhu, dáme pozor, aby větvičky byly pružné, listy masité. Bílé bobulky vždy odstraníme, jsou jedovaté. Jmelí, tj. listy a větvičky, nejsou vůbec jedovaté, jen jejich bobulky jsou při vnitřním použití jedovaté.
Droga prokazatelně snižuje krevní tlak a působí močopudně, tlumí některé bolesti hlavy, závratě a působí antiskleroticky. Zastavuje krvácení a působí rovněž jako kardiosedativum. Odstraňuje pocit návalů krve do hlavy, zejména v klimakteriu. Reguluje vylučování žluči do střev a ovlivňuje činnost slinivky.
Jmelí se také vyznačuje jistou protirevmatickou aktivitou, potlačuje chorobně zvýšenou činnost štítné žlázy a pomáhá i při léčbě některých projevů senné rýmy. V těchto případech kombinujeme pitnou léčebnou kúru s výplachy nosu mírně osoleným macerátem nebo šňupeme prášek ze jmelí.
Při křečových žilách a bércových vředech lze doporučit omývání, případně koupele nohou. Jmelí rovněž prospívá při léčbě nočního pomočování dospělých a bílého výtoku. Jmelí je též proslulé i kancerostatickou aktivitou. Vyrábí se z něj například i protirakovinný homeopatický lék Iscador.
Protože některé účinné látky, získávané ze jmelí, jsou termolabilní, nejčastěji podáváme prášek z jemně mleté drogy, v jednotlivých dávkách nepřevyšujících 1 g. Maximální denní dávka činí 5 g, ale obvykle vystačíme s daleko menším množstvím. Jinou vhodnou formou je macerát, podávaný 2krát, v těžších případech 3krát denně. Doba studené macerace musí být nejméně 4 hodiny. Nejvhodnější lékovou formou je bezesporu tinktura, připravená z čerstvých rozmělněných listů. Podává se od 20 do 40 kapek na jednotlivou dávku, a to 2krát až 3krát denně.
U oběhových indikací se droga podává samostatně, jinak ji ale můžeme zařazovat do směsí. Protože drogu řadíme mezi prudčeji působící, musí se uvedené dávky přesně dodržovat. Při předávkování se mohou vyskytnout nejdříve paradoxní reakce a pak i příznaky mírné otravy. Dochází k zánětu střev a žaludku. K léčení zpravidla stačí přerušit užívání.
Často tradovaným názorem je, že jednorázové podání jmelí může snížit krevní tlak. Podle naší zkušenosti může tlak poklesnout nejdříve po týdnu léčby. Drogu však doporučujeme aplikovat obvykle formou šestitýdenní léčebné kúry. Vyžaduje-li léčba pokračování, zařadíme týdenní přestávku a pak můžeme v léčbě pokračovat. Na základě vlastních zkušeností dáváme přednost kombinaci jmelí s meduňkou a květem hlohu.
Jmelí je velice oblíbený homeopatický prostředek nejen pro mimořádnou účinnost, ale také pro svou dostupnost a snadné zpracování. Kromě toho se zde cení i snadné a méně pracné podávání než u úpravy čajové nebo jiné.
Surovinou je list, trhaný nejlépe v prosinci kolem deváté hodiny ranní. Je-li to možné, používá se jmelí jehličnanové, vůbec nejlepší je borovicové. List se zpracovává podle §2 lihem 90%. Základní esence DO se pak dále ředí lihem 40% až do potence D12. Užívají se potence D2, D4, D6, D8, D10 a D12, samozřejmě s individuálním dávkováním. Obecné dávkování je 3krát denně 6 kapek, před jídlem.
Aplikace je velmi široká, v podstatě stejná jako v alopatii, ale navíc se dá účinek různými potencemi jemně odstupňovat.
Smíchat mouku a sůl v míse, nebo v robotě s nádstavcem plastických nožů a přidat olej, zbytek vody a vzejité kvasnice. Míchat, až se těsto volně váže do hrudek. Přendat na tochu pomoučený vál a hníst těsto po 8min. Přidat pár kapek vody, nebo trochu mouky je-li zapotřeby, až vznikne měkké těsto, které se nelepí a je suché na dotek.
